Vývoj řízení organizací

Vznik a vývoj procesního řízení

Koncepce procesního řízení přišla na svět v USA počátkem devadesátých let minulého století, a to v podobě krize klasického manažerského myšlení a řízení.

Hlavní milníky vývoje řízení organizací znázorněné na obrázku lze shrnout do následujících hlavních bodů (Hammer, Champy, 1996):

  1. Dělba práce - Adam Smith popsal v roce 1776 ve své knize „Bohatství národů na prototypu továrny na špendlíky principy dělby práce. Hlavním přínosem bylo rozdělení celého výrobního procesu na co nejjednodušší úkony. Pracovník se tak mohl plně soustředit na výkon jediné činnosti.
  2. Rozvoj manažerských technik – ve 20. letech 19. století začali Američané budovat železnice, které urychlily ekonomický rozvoj. Železniční společnosti také vytvořily moderní podnikovou byrokracii, čímž zavedly významnou inovaci. Pracovníci byli doslova programováni k jednání v souladu s pravidly tak, aby byl systém železniční dopravy provozuschopný a bezpečný.
  3. Pásová výroba – Henry Ford ve snaze uspokojit poptávku po svém levném autě Ford „T“, musel otevřít novou továrnu, kde byla zavedena (jako jedna z prvních) technologie pásové výroby. Ford tak zdokonalil Smithův koncept dělby práce a zavedením pohyblivé montážní linky významně zefektivnil výrobu.
  4. Dělba řídící práce – Alfred Sloan vytvořil prototyp systému řízení, který odpovídal potřebám Fordova výkonného továrního systému. Vytvořil menší decentralizované divize, na které dohlížel monitorováním výroby a finančních ukazatelů. Oddělila se podstata práce od řízení a vybudovala kvalitní manažerská struktura.
  5. Období růstu – růst efektivnosti práce umožnil expanzi průmyslu a vývoje technologií, k čemuž paradoxně přispěly udržováním nenasycenosti poptávky obě světové války, které byly základním pilířem období růstu. Pyramidový organizační model se z USA rychle rozšířil do Evropy a později i do Japonska. Tato forma podnikové organizace, vytvořená pro období velké a rostoucí poptávky, dokonale odpovídala poválečným potřebám. V 50. a 60. letech 20. století byla každodenní starostí podniků pouze kapacita, schopnost vyrábět a držet krok se stále rostoucí poptávkou.
  6. Konec období růstu – na přelomu 80. a 90. let minulého století přišla krize. Překotný rozvoj technologií měl za následek podstatné změny ve způsobech práce a její organizace. Poptávka se nasytila, čímž se zhroutil základní pilíř období růstu a podniky se octly ve zcela novém prostředí, ale fungovaly na základě principů starých mnoho let. Svět Adama Smitha a tomu odpovídající způsoby podnikání a řízení se staly paradigmaty včerejška.

K tomu, aby byly podniky schopny přežít, fungovat anebo se dokonce rozvíjet, bylo nutné změnit přístup k řízení a organizaci práce.