Provazování procesních řetězců v SW ARPO
V každé organizaci probíhá nespočet různě složitých a provázaných business procesů. Mají-li procesní mapy, potažmo celý procesní model, sloužit jako klíčový prvek orgware, musí být všechny důležité informace uspořádány do přehledné, provázané a konzistentní sítě informací.
Vzájemnou interakci na úrovni struktur procesů a subprocesů vyjadřujeme prostřednictvím modelů: Vrcholová procesní mapa (1. úroveň) a Procesní diagram – VAC. Provázání je často nutné vyjádřit také na úrovni jednotlivých procesních řetězců. V SW ARPO lze využít dva metodické přístupy při vytváření interakcí mezi jednotlivými procesními řetězci EPC a eEPC:
- Vložením instance objektu typu Rozhraní procesu.
- Použitím výskytu objektu požadovaného procesu a ošetřením vzájemných rozhraní prostřednictvím řídících událostí.
Varianta 1 - provázání procesů prostřednictvím objektu Rozhraní procesu
- Používá se formou výskytů objektu Rozhraní procesu v procesech, mezi nimiž existuje logická vazba (proces končí v bodě A, případně B a pokračuje v jiném procesu):
- Provázání je provedeno vložením instance objektu Rozhraní procesu do zdrojového i cílového procesu viz obrázek výše.
- Následně lze po kliknutí pravým tlačítkem na tento objekt otevřít přehled výskytů tohoto objektu.
- Varianta nalezne uplatnění v případě jednoduchých jednosměrných vazeb. Při komplexnějším provazování procesů doporučujeme používat některou z níže popsaných variant.
Varianta 2 - Subproces A pokračuje ve svém workflow v subprocesu B
- Subproces A musí končit událostí a odkazem na Subproces B, který za tímto procesem následuje. Obecná konvence je znázorněna na obrázku:
- Událost "Výběr zaměstnance zahájen" představuje stav, který spouštějí instanci subprocesu S02A03.
- Rozhraní procesu představuje specifický typ stavové události. Mezi touto událostí a objektem navazujícího procesu (bílý objekt typu proces) je napnuta vazba typu "aktivuje".
- Jedná se o nejběžnější typ provazování subprocesů. Řídící událost představující rozhraní procesu by měla být ošetřena prostřednictvím popisného atributu "Typ události". Volitelně lze také vyplnit Identifikátor objektu textem "Rozhraní".
- Toto rozlišení lze následně využívat při vytěžování obsahu repository procesního modelu (téma Modul ARPO reports).
- V navazujícím subprocesu začíná model událostí, která je poslední událostí z předcházejícího subprocesu a odkazem na předchozí proces.
Tato varianta se používá v případech, kdy jeden proces poskytuje produkty (výstupy) jinému procesu (dodavatel – zákazník) a logicky v návazném procesu pokračuje. Například: Výběrové řízení na nového zaměstnance nemůže být spuštěno bez inicializace náborového procesu.
Varianta 3 – Subproces A ke svému pokračování potřebuje produkty / služby subprocesu B
- V rámci modelu subprocesu A je použita událost, která iniciuje v modelu subprocesu B spuštění, následuje objekt typu Proces s požadovaným odkazem na subproces B.
- Subproces A pokračuje ve svém workflow poslední událostí subprocesu B:
- Varianta je využitelná v případech, kdy jeden subproces ke svému pokračování potřebuje úplné proběhnutí procesu jiného, tj. proces předává své meziprodukty ke zpracování druhému procesu a nemůže bez tohoto procesu pokračovat.
- Například v organizaci může být vyžádováno posouzení návrhu smlouvy právním zástupcem. Jakýkoliv proces, který ve svém workflow připravuje smlouvu ji předá podpůrnému procesu „Vypracování závazného právního stanoviska“ a využije tak službu jiného procesu. Následně může proces pokračovat ve svém workflow.
- Subproces „Vypracování závazného právního stanoviska“ je ryze podpůrný a má průřezový charakter. V rámci ukázkového procesu nepotřebujeme znát jeho detailní workflow, zajímají nás pouze podmínky přechodů procesů a podoba meziproduktů. Konzumujeme jej jako službu, jejíž vlastníkem je jiný pracovník. Zmíněný podpůrný proces může být dále ošetřen SLA parametry garantující jeho kvalitativní parametry (lhůta vypracování stanoviska).
V procesním modelu doporučujeme používat varianty 2 a 3, neboť tyto varianty jsou nepřijatelnější pro komplexní porozumění vzájemných vazeb mezi procesy.